Sayo Masudová brzy pochopila, že dovednosti jako zpěv, hra na hudební nástroje, ladné pohyby nebo líbezný úsměv, které se pod vedením své opatrovnice naučila, nebudou to jediné, čím bude muset platící zákazníky zabavit. Když nastala chvíle, kdy se měla proměnit v plnohodnotnou gejšu, musela podstoupit obřadní odpanění zvané mizuage. Prostřednictvím mistrové bylo její panenství nabídnuto k prodeji těm nejbohatším a nejvlivnějším mužům ve městě a vydražená částka pak pomohla splatit část dluhu za poskytnutou výuku, stravu a ubytování.

Panenství Sayo Masudové bylo prodáno dokonce čtyřikrát, když ji dívčina opatrovatelka za účelem zisku stále lživě označovala za pannu. Její práce se začala každým dnem víc a víc vzdalovat od původního poslání tradičních japonských umělkyň. Stejně jako mnoho gejš v tíživé době kolem druhé světové války byla i Sayo Masudová nucena začít si vydělávat peníze hlavně sexem. Jejím úkolem bylo bavit muže a přimět je zůstat nejlépe přes noc, aby udělali co nejvyšší útratu a pomohli tak jejímu domu a všem jeho obyvatelkám přežít.