Co je imunita?
Imunitní systém představuje pro náš organismus štít, který odráží všechny nebezpečné patogeny. Zároveň je ale nepostradatelný při hojení zranění a při zánětech. Imunitní buňky odstraňují také naše vlastní poškozené buňky. Imunita se naprosto komplexně proplétá všemi našimi tkáňovými systémy a ovlivňuje mnoho funkcí organismu. Druhou stranou mince je, že spousta vnějších i vnitřních vlivů její fungování
dokáže narušit.
Imunita je z hlediska infekcí v ohrožení hlavně během chladných měsíců. Nejsou to ale jen infekce, co imunitu oslabují. Neblaze se na fungování imunity podepisuje například dehydratace, podvýživa, chronický stres nebo cukrovka. Přirozeně je snížená imunita v těhotenství, v důsledku oslabení při porodu přetrvává snížená imunita v šestinedělí, dokud se maminka nezotaví a rozbouřené hormonální hladiny nezklidní. Síla imunity rovněž klesá s věkem. Starší lidé jsou proto náchylnější k nemocem a zároveň u nich některé příznaky nemocí, jako třeba horečka, mohou vypadat nenápadně.
Imunita po covidu
Prodělání virové infekce představuje pro imunitu zátěž. Vrátit se proto příliš rychle po nemoci do běžného tempa může být rizikové. Oslabená imunita totiž nemusí nápor zvládnout a velmi brzy můžeme onemocnět znovu. To platí i pro onemocnění covidem-19. Imunita je po omikronu podobně jako po jiných virózách oslabená, celkový stav ale v tomto případě může zhoršovat výrazný postvirový syndrom provázený únavou (označován také přímo jako postcovidový syndrom).
Otázka toho, jak dlouho má člověk imunitu po prodělání covidu-19 před další infekcí tímto virem, se ukázala v minulých letech jako dosti problematická. Dlouhodobá imunita po prodělání koronaviru je totiž velmi variabilní a u různých lidí se výrazně liší.
Jak se projevuje snížená imunita?
náchylnost k infekcím
zhoršené hojení ran
únava a vyčerpání
kožní potíže (mykózy, vyrážky)
zvýšené riziko rozvoje pásového oparu
infekce oportunitními patogeny (tj. patogeny, které u zdravých lidí nedokáži vyvolat nemoc)
Jaké jsou typy imunity?Jaké jsou typy imunity?
Lidský imunitní systém je neuvěřitelně komplexní spleť dějů, kterými se zabývají vědní a lékařské obory imunologie. Zjednodušeně se dá ale rozdělit imunita na 2 části. Jaké jsou typy imunity a čím se liší?
Nespecifická imunita
Nespecifická imunita je ta, se kterou se už narodíme. Je podmíněna našimi geny. Z toho důvodu se označuje také jako vrozená imunita nebo přirozená imunita. Protože její principy fungují celý život stejně, setkáte se také s označením jako neadaptivní imunita.
Specifická imunita
Imunita specifická je mladší sestřička nespecifické imunity, která se svou starší sestrou na ochraně organismu úzce spolupracuje. Jinak je specifická imunita opakem nespecifické. Je jen málo podmíněná geny, rozvíjí se až po narození tím, že se imunitní systém učí rozpoznávat specifické vzorce (antigeny), na které si vytváří protilátky. Pokud se specifická imunita dostane do křížku s takovým vyvolavačem nemoci podruhé, protilátky začnou tělo rychle a efektivně bránit. Díky specifické imunitě funguje také očkování, kdy se imunita naučí bojovat i proti závažným nemocem, aniž bychom je prodělali.
Humorální a buněčná imunita
Další rozdělení imunitního systému, na které můžete narazit, je na buněčnou a humorální imunitu. Buněčná imunita zahrnuje všechny buňky imunitního systému napříč specifickou a nespecifickou imunitou, jde tedy hlavně o bílé krvinky. Humorální imunita pak zahrnuje například specifické protilátky, mediátory zánětu (cytokiny) nebo interferony pro boj s viry.
1. Pestrá strava bohatá na vitamíny
Podzimní měsíce a nedostatek slunečního vitamínu D považujeme za jeden z faktorů vyššího výskytu respiračních onemocnění. Vitamin D v tom ale není sám, jaké vitamíny jsou dobré na imunitu?
Vitamín D se zapojuje do mnoha imunitních procesů a jejich regulace například ovlivňuje záněty. Jeho přirozenými zdroji jsou kromě slunění tučné ryby nebo vaječný žloutek.
Vitamín C využívají například bílé krvinky, zároveň jde o účinný antioxidant. Vitamín C najdete v nejrůznějších druzích ovoce a zeleniny. Pozor na nedostatek vitamínu C u dětí, které rostou. Vitamín C tělo totiž spotřebovává i při výrobě kolagenu. Doporučená dávka vitamínu C pro děti se pohybuje okolo 50 mg denně.
Vitamín A je stejně jako vitamín D rozpustný v tucích. “Áčko” udržuje zdravé naše sliznice a tím nás chrání před infekcí zvenčí.
Vitamín E nesmí mezi vitamíny s vlivem na imunitu chybět. V těle sehrává úlohu silného antioxidantu.
Vitamíny B pomáhají s mnoha metabolickými ději. Především B9 (kyselina listová) a B12 se podílejí na dělení buněk, což představuje důležitý mezikrok ve fungování imunitních buněk.
Dostatek vitamínů obsahuje zdravá a pestrá strava. Společně s vitamíny ve zdravém jídelníčku najdete také například omega 3 nenasycené mastné kyseliny, které tělo využívá pro regulaci zánětu. Dále třeba vlákninu, za kterou vám budou vděčné “hodné” bakterie ve vašich střevech. Někdy máme na příjem vitamínů zvýšené nároky. Pomoci se získáním dostatku všech potřebných vitamínů pak mohou vitamínové doplňky stravy, které je obsahují v koncentrované podobě.
Prozkoumat kategorii „Vitamíny“
2. Minerální látky jako pevný základ imunity
Nejsou to jen vitamíny, na kterých stojí imunita. Zcela klíčový je pro imunitu zinek, protože mimo jiné funguje jako klíč pro aktivaci imunitních buněk. Hned po něm je nutné jmenovat selen, který je důležitý při vzniku imunitních protilátek a ochraně nejen imunitních buněk proti oxidačnímu stresu. Imunitní systém ve své komplexnosti pro správnou funkci potřebuje také další stopové prvky: železo, fosfor, měď, mangan i hořčík.
Prozkoumat kategorii „Minerály“
Imunita a kouření
Mezi vitamíny a minerály na imunitu je nápadně mnoho látek s antioxidačními vlastnostmi. Nelze se proto divit, že kouření produkující ohromné množství oxidačního stresu, fungování imunity zhoršuje.
3. Mikrobiom
Dříve šlo o zcela přehlíženou složku imunity. V dnešní době ale o mikrobiomu (tedy hodných bakteriích, které s námi bydlí v jednom těle) víme mnohem více. Střevní mikrobiota se významně podílí na tom, jak se tvoří imunita v dětství. Hodné bakterie v našem střevě totiž s naší imunitou interagují, a proto nás zdravý mikrobiom chrání například před rozvojem některých poruch imunity včetně autoimunitních onemocnění. Bakterie tvořící mikrobiom se přenáší od maminky na novorozence při porodu. Zdroji probiotických bakterií mohou být ale také fermentované výrobky (například bakterie mléčného kvašení Lactobacillus a Bifidobacterium) nebo přímo probiotika jako doplňky stravy.
Prouzkoumat kategorii „Probiotika“
Mikrobiom ale zdaleka není jen ve střevě. Specifické bakterie žijí na všech sliznicích i na kůži a nenechávají tak prostor pro přežití choroboplodných bakterií.
Oslabená imunita po antibiotikách
Antibiotika jsou velmi účinná léčiva ničící bakterie způsobující infekci. Stejně jako infekční bakterie jsou antibiotikem potlačeny také “hodné” bakterie v našich střevech. Nerovnováha ve střevním mikrobiomu po antibiotické léčbě může být důvodem oslabené imunity, pomalejšího zotavení ale i závažných komplikací léčby. Přípravky, které obnovují zdravou střevní mikroflóru se označují jako probiotika. Jednou z jejich výhod je, že dodávají probiotické bakterie ve velmi koncentrované podobě.
4. Bylinky na imunitu, houby a spousta dalšího
Darů přírody s pozitivním vlivem na imunitu existuje celá řada a není pro ně nutné chodit daleko. Například včelí produkty jako kvalitní med nebo také propolis obsahují spoustu velmi ceněných látek.
Z bylinek mnohé upoutají výrazně růžové květy třapatky nachové neboli echinacey. Nejvyšší koncentrace obsahových látek se ale ukrývá v jejích kořenech. Echinacea je často vyhledávaná pro rychlé nakopnutí imunity přispívá totiž k přirozené obranyschopnosti a podporuje normální funkce dýchacích cest. Nejčastěji je užívána ve formě echinaceových alkoholových kapek, čajů, sirupů a tobolek. Avšak neužívá se déle než 8 týdnů v kuse.
Prozkoumat kategorii „Echinacea – třapatka nachová“
Z dalších osvědčených léčivých rostlin musíme rovněž zmínit například rakytník řešetlákový, šišák bajkalský, lichořeřišnici, ženšenové přípravky nebo grapefruitová jadérka. Pro vysoký obsah vitaminu C pak nezapomeňme například na růži šípkovou, černý bez nebo citrusové plody.
Plodiny obsahující látky podporující imunitu jistě najdete také přímo ve své kuchyni. Nechť jsou hned dvěma příklady za všechny obyčejná cibule a česnek. Obě tyto cibuloviny obsahují neobyčejnou směs vitamínů a přírodních látek včetně silice allicinu. Pokud vás tihle dva kandidáti zaujali, doporučujeme k přečtení celý článek: Potraviny, které mají pozitivní vliv na imunitní systém.
Speciální ingrediencí na podporu imunity je kolostrum. Kolostrum se označuje také českým výrazem mlezivo a jde o první mateřské mléku u savců, jehož produkce se spouští po porodu. Kolostrum je vzácné vysokým obsahem imunoglobulinů, které posilují imunitu zrovna narozeného mláděte. Dále obsahuje laktoferin, což je přenašeč železa, který zabraňuje škodlivým bakteriím, aby tento minerál využívaly ve svůj prospěch. Kolostrum navíc podporuje rozvoj příznivého střevního prostředí a rovnováhu střevní mikroflóry, což je dalším důležitým krokem pro vývoj imunity.
Prozkoumat „Kolostra“
Mezi prostředky alternativní medicíny jsou pak často vyhledávána také homeopatika na imunitu.
5. Lyzáty
Částečky těl bakterií (pneumokoky, streptokoky, stafylokoky, klebsielly atd.), které vám nijak neuškodí, ale naopak výrazně prospějí tím, že se dostanou do kontaktu s buňkami imunitního systému. Dojde k nastartování a posílení funkcí buněk imunitního systému, a tak k posílení naší přirozené obranyschopnosti.
Prozkoumat kategorii „Enzymy a lyzáty“
V širším slova smyslu lze kromě bakteriálních lyzátů mezi lyzáty (tedy látky vzniklé lýzou neboli rozbitím buněk) počítat také betaglukany získávané extrakcí z hub a kvasinek. Bohatým zdrojem je dobře známá hlíva ústřičná, pro zajímavost uveďme i populární reishi, maitake a šitake), kvasinek (pekařské či pivovarské kvasnice), mořských řas či obilí (zrno ječmene a ovsa). Betaglukany jsou určeny k dlouhodobějšímu užívání a zajímavostí je, že ve formě sirupů jsou učeny už pro děti od jednoho roku. Jde tedy o vhodné přípravky na posílení dětské imunity.
Prozkoumat „Betaglukany“
6. Hodně spěte a dejte pozor na stres6. Hodně spěte a dejte pozor na stres
Co jednoduššího můžete udělat pro posílení imunity, než si dopřát dostatek spánku. Ale ruku na srdce, necháváte si každý den alespoň 7 hodin na spaní a vyhýbáte se večer těžkým jídlům, alkoholu nebo třeba sledování obrazovek produkujících modré světlo, aby byl váš spánek kvalitní? Možná to není váš případ, ale často je na tomto poli hodně co zlepšovat.
Během spánku se rozjíždí celá řada regeneračních procesů. Kromě správně fungující imunity se proto zdravý spánek projevuje i na množství energie nebo dokonce na rychlosti růstu svalů. Významným hráčem, kterého spánek ovlivňuje, je také nálada a úroveň chronického stresu. Chronický stres totiž imunitu prokazatelně oslabuje. Naopak třeba sociální interakce a zdravé vztahy mohou mít na imunitu a celkové zdraví pozitivní vliv.
7. Pohyb a aktivní životní styl7. Pohyb a aktivní životní styl
Fyzická aktivita a zdravý životní styl jsou dva nerozluční partneři. Není divu, že aktivní pohyb má hned několik prospěšných vlivů na imunitu:
Při fyzické aktivitě se zlepšuje prokrvení i zásobování tkání kyslíkem.
Současně se vyplavují hormony štěstí – endorfiny – což přispívá k uvolnění stresu, zároveň pohybová aktivita přes den přispívá ke zvýšení kvality spánku.
Sport vede rovněž k udržení zdravé hmotnosti a složení těla, což je pro funkci imunity důležitější, než se na první pohled zdá. Nadváha a obezita se totiž spojují s chronickým prozánětlivým stavem.
Aktivní pohyb vede k budování svalové hmoty, bez níž by v těle nebyl dostatek bílkovin ani pro probíhající imunitní procesy.
Vedlejším ale neméně důležitým efektem především u sportování venku je také otužování, organismus se totiž musí přizpůsobovat venkovní teplotě.
Jako bonus během času stráveného na sluníčku si tělo vytváří vitamín D.